Pleť má tak bledou, žlutí zdá se hrát,
a oko černé z dlouhých plane řas,
tak lesklý má a kučeravý vlas,
jak noci lesk by s vůní svou tam vpad’.
A před zrcadlem vědoma svých vnad,
jak kroutí se, uchvátí kouzlem vás,
krok houpavý a elegantní zas,
i náhlá veselost i náhlý chlad.
A s neklidem koketních tanečnic
si sedá, nožkou prudce houpajíc. –
A hovor chorobně tak vleče dál,
pln akcentů a neskončených vět,
a pláče hned, když jsi se nejvíc smál,
a vysměje se, že bys plakal hned.