Smutný světa spasiteli!
Dej mi sílu, abych smělý
vybudoval z trosek let
nový svět.
Po slávě jsem vzepjal rámě,
vnitřní plamen užírá mne.
Věřím, doufám, z plných cév
liju krev.
Věřím, doufám, stavím vůlí,
srdce matek lomím v půli;
životů já vyšlu v skon
milion.
Žena pro dnešky lkát umí,
bohu zítřků nerozumí.
Plod, jejž zrodil její klín
dán mu v oběť: Toť můj syn.
Mužů bůh hlad věčný, vlčí,
matek bůh je hrob, jenž mlčí.
K žití až jej vzkřísí čas:
vydá hlas.