Rozsévač obhléd’ setbu vsetou,
však pomodlil se raději.
Vzkříšením věčným hroby kvetou
a srdce živých nadějí.
Co kvést má, zkvete, a co zajde,
to obětní je tvůrci daň,
pokorná, sladká, kterou najde
zkoušené srdce, zkrotlá skráň.
Snad ani mrtví nespí v rově,
ta nejdražší daň z životů.
Vždyť v každé písni skřivánkově
procitnou. V srdci tlukotu.