Co vyčteš srdce z hvězd,
z těch očí, noc když dlouhá?
Zda může ještě kvést
po někom horoucí touha?
Zda dovedeš naslouchati
trav sluchem a listů v těch nocích?
Zda radostně počneš se báti,
než poznáš se po dnech a rocích?
Jak přívětivá dnes dál.
Dnes musí srdce kvésti.
I každý v něm žal, i každý v něm žal.
Toť přenesmírné je štěstí...