Zabili ropuchu, ropuchu z tandlmarku,
která se klamala a klamala také jiné
a která dožila život nejšpinavějšího zvířete.
Horlivý zpravodaj udělal z ní skorem světici,
ač její život neužitečný stál za pouhou zmínku,
aby svět věděl, jak nemá žíti.
Ten, jenž vraždil, byl přední osobou v království
po dlouhou dobu a jeho každé plivnutí
a každou surovost na krejcary vyměřil referent.
Kulturní chrt, jenž čichá ve všem jen sensace,
pomíjí hory hrdé bídy a dílny myslících duchů,
a množí tak denně slovník lidských blbostí...