A vycházím jemný a laskavý
a usedám si do trávy...
Chci chvění květin, sosen, třtin,
chci slyšet ptáky z doubravin...
Leč už je tu Skepse s maskou zlou...
A se zlověstnou účeskou,
Dí paní ta; chci-li se pobavit,
vše musím kolem otrávit,...
můj rozmar zlý i posměšek,
do lehkých žertů halím vzkřek...
Mám ráda barvy křiklavé,
až srdce je z toho bolavé...
a na účet mých obětí
roste mých křídel rozpětí.
Na místě ptáků, trávy z lad
mi známý verš počíná skandovat.
Mou slávou, prý, naplněna jest
a slavnostmi mojí na počest.
Já vyšel jsem jemný, laskavý.
A paní, to mne nebaví...
Bez květů, trávy zašel den.
A já se vracím otráven...