Co nesmířených zlob se v domov
zas znovu navrací!
V ty chvíle víra v novou lásku
krvácí, krvácí.
A kámen zas a zlato
z dob králů egyptských
je lidským jhem, nás děsí
táž bolest, vzdorů smích.
Zas k srdci sedá srdce
bez lásky, účasti.
A mezi plemeny ční hlubší
a větší propasti.
Spiklenci zas se rojí
z ohrad a barikád.
Být mocí zašlou, pokořenou,
se nechce uvykat.