Jak jsem, olše, měl vás rád,
v podvečerní, vonný chlad,
nad vodou když schýlen sám
stín váš chvěl se sem a tam.
Rybářů kdes táhlý hlas
nocí hlubokou se třás’,
šumot mlýnských, vážných kol
ve mně vzbouzel starý bol.
V třtinách sluka, černý bod,
čeřila jen vlny vod,
a v mé duši také tak
bloudil zlatých snění pták...