Skip to content
1864–1928

ODEVZDÁNÍ

Antonín Sova

Dech noci květnový nad rovinami... V šumícím březoví jsme sami, sami, sami...

Ty za ruku mne vem‘... Chci s tebou jíti... Hle, měsíc nad lesem tak podivně svítí...

Chci hrobař sladký být všeho, co bylo,... v tvém srdci vykoupit svou naděj i své dílo...

Ó sladký! Já se vzdám věrně a němě... Ó veď mne, kam chceš sám... Co chceš mít ze mne?

Ženu, jež pochopí dnů smysl, doby, mnou ryté podkopy, oživlé hroby...

Ženu, jež pohřbívá, jdouc křísit zítra... Tu, která rodívá v sváteční jitra...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ODEVZDÁNÍ · Antonín Sova · Poetry Cove