Den za nocí a slunce čeká za lunou
a za životem smrt, až naplní se doba.
Na houslích denně puká struna za strunou,
kde radost hraje, smutek, zloba.
Radostným dětem květů nespočetnou daň
v drobounké, bílé, čisté ruce dává.
Života opozdilcům hrozny věší v stráň
a října rudé listí rozmetává.
Tak život tvorů, stromů, květů, křů a trav
v odraze oblaků a vod si věčně zpívá
měnivý rytmus puků, zrání, pochýlených hlav
a v tichu smrti s věčnem splývá.