Chudobky v srdci tvém prohlédly z trav.
Pramének zazvonil tiše a rád.
V srdci mém pozdil se listopad,
přese mne letěl čas, bouřící splav.
U tebe, slunce, výš oblohy,
v pupencích klíčí cos tajemně –
Pod kulkou lovců mi klesají v tmě
jeleni, vztyčené parohy.
Louka tvá samý je petrklíč,
u tebe ráno, u mne již noc.
Les můj však temný je, zlá jeho moc,
k zříceným zámkům v něm ztratil jsem klíč.