Když noví se lide zjeví,
zas věříš: tvůj změní se zor.
Snad nebudou sny jen a zjevy,
jež v nedůvěřivé duše
zasejí zklamání, vzdor.
A věříš chvíli, jen chvíli
a poznáš brzy svůj klam,
tvůj sen se rozplynul, obláček bílý.
Neb šťastný jsi tenkrát, když nemáš nic,
a silný jen, když jsi sám.
Když zlo se staré zas hne
a s života hmotou se rvem,
snů splnění k výši nás nezdvihne,
je líp nám, když mají jen o čem sníti
naděje dnem a večerem.