Toť cesta, po níž ptactvo chodí
a slunce paprsky své vodí. –
Zdá se, ta prouha načernalá
že v samých růžích ráno vstala. –
Zde jako s černou kápí mniši
se ku zdi tisknou vrabci tiši. –
By dívali se v kaštan zkvetlý,
kam všecky krásy léta slétly.
Kde po dešti to snivě voní
a na listech se paprsk honí.