Z nešťastné Rusi slyšet hlas
maličkých dětí, které prosí!
Proč rodných lidí rodná lásko
hlad krutý neukojilas,
proč před Evropy dveřmi prosíš?
Neviňme, nepátrejme již!
Zachraňme před smrtí a hladem!
Pomozte dětem nésti kříž
na hladovou tu Kalvarii,
leč přispěšte si slunce před západem.
Dokud ty ručky vztažené
vás hledají a po vás touží,
nejmenší sousto hlad jim zažene,
dáte-li z lásky bratrské.
Kdo bratry nasytí, ten Bohu slouží.
V před, za tou hvězdou, děti mé,
tam jistě nový Bůh se rodí.
Vezmeme dary v štědré náruče,
nejkratší cestu zvolíme,
tou nejrychlejší drahou, lodí.
A dejte vše, co můžete,
vyproste na otci a matce,
jen nezmeškejte, raděj dnes
než zítra, rychle, štědře, krátce,
poznáte srdcí velký ples.
Vše uchystejte, šatičky
a prádelko, jak byste měli
jít na Rus smutným matičkám
potěšit jejich dětičky,
je nakrmit, koš darů donést celý.
Z nešťastné Rusi slyšet pláč
zbratřených s vámi mroucích dětí.
Tím bližší ať jsou vám a dražší,
ó Bože, nasytit je rač
a zachovat tou velkou láskou vaší.