To šumí břízy nad tichem vod,
den mlčí červencový,
na horách trávy sžehnuty jsou
a žloutne křoví.
Spí léto horké na dně luk,
puškvorcem voní,
a vážka za vážkou se shnilých vrb
se k vodám kloní.
Vše ztichlo. Jen ospalé vany se dmou
v tom nejsladším spaní.
A paprsky výskají, vlny se třesou
pod slídovou strání.
A léto horké na dně luk
po krajích jde lesa;
a starých a uschlých se chytá vrb,
že pod zráním klesá.