Zaváté zvony, Spasitel u cesty pní.
Přes pole průvod pohřební
za obzor zašel a z lesa
dívá se bílá zima.
Večer s mlhou klesá.
Spánek sestoupí než se naděješ,
obejme kopec rukama duchovýma,
na něm ves, hřbitov, kostel, věž.
Z lesů zima čiší.
Věž se nad kostelem výší
jako hlídač mrazem ztuhlý,
s bání-hlavou nad hřbitovní zídkou,
věčnou svojí zaujatý hlídkou,
jakby sčítal domky, pomníky a kříže,
v hrobech zasypané truhly,
staré nápisy a mříže.
Ostrým ledem řeže sníh.
Vítr blázen nadnáší se v závějích.
Přes topoly bouřné víry svistí.
Ve vsi z krčmy, z krámku
světla plaše žlutá
třepotavě pláchnou jako v pádu listí.
V parku ponurého zámku
praská nocí zima krutá.