Když bez slz jsou oči a šustíme
dny bezradostnými jak listí,
mrou chvíle, jež nemají lásky mé
ni nenávisti,
klid bez mraku znepokojivý
když sluncem vše na prach suší,
mrak čekám, den neklidný, bouřlivý,
blesk prožehnouti duší.
Ten osvítí všecko do dáli,
že uzřím z mlhy a deště
kdož láskami mými se zklamali,
se naposled ohlédnout ještě.