Jenom dveře otevřeš, –
hvězdy vpouštíš z šerých dálek,
jakby bílých perel řad
potmě dívčí rozmar navlék'.
A čím přetékáš a vřeš,
brunátné jen zdraví jest,
v samotu jež bouřně vpadne,
doba únavy kdy vadne
z lidských zmatků, bědných cest.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
JENOM DVEŘE OTEVŘEŠ... · Antonín Sova · Poetry Cove