Je třeba všemu smilování
co malé, ustrašené prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni,
jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu
já vím, jak hořce plakala jsi.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
JE TŘEBA VŠEMU SMILOVÁNÍ. · Antonín Sova · Poetry Cove