Slavné slunce s bouřným větrem v jednom tanci
s poli bratří se a s háji, otrhanci.
Děti umouněné vede k mezi z lásky,
aby trhaly si první sedmikrásky.
Zbojnické a dobyvačné ruce
hoří na všem jarní revoluce.
Moje srdce, srdce tvé a srdce lidí všech
drží nad ohněm: to duje jara měch.
Kovárna je svět, jsou hvězdy jiskrami,
jež se tiše rozsršely nad námi.
Z našich srdcí vzniká nový svět: on jest.
Udeř jaro v srdce mé. Chci více hvězd.
Ale zbožně, chci, bych zemí zkvet‘ a zmlád‘,
aby někdo vždycky zbyl, kdo má mne rád.
Slavné slunce s bouřným větrem nezalhalo.
Všecky háje zedrané a též mne milovalo.