Prochází mou samotou
hrůza sobeckých dnů tíží.
Všecko žijící se plíží
při zemi jen za hmotou.
Sobce chechtavý zve hlas:
Všecko mít a záviděti.
Starci, muži, ženy, děti,
obejmu a shltnu vás.
Střemhlavé dny v úprku
svedly zas, by závist sily.
K vraždám zítřek předurčily,
k otroctví a k ústrku?