Skip to content
1864–1928

GLOSA

Antonín Sova

Jen toho bych bál se: že smířím se naposled s tím vším, co jsem soudil příkře, prostřední a malé. Jen zpustnouti bych se bál, brát zisk a řemeslnět a k odbytu vyrábět zboží k šosáků laciné chvále.

Být silný a neusmířen, ni nezískán penízem. Jej nečekat v nejhorší čas, jenž v kompromisy nutí. Pod oblohou jasnou ať neuvězní mne prodajná zem a štědrost ať nezíská zásluh si moje o peruti.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
GLOSA · Antonín Sova · Poetry Cove