Zcizeným Městem vládne dávný hřích
a karikatur tolik zbabělých.
Prodané Město... Neteční jdou s těmi,
kdo chřestí zlatem, řídí otěžemi...
Moc láká podlé, zištné zbabělé,
a vzduch jest shnilý, duše zbahnělé...
Morálně mrtvy, mrtvy svými činy,
jen zlatem svým tu žijí veličiny...
Kdož k měšcům jich jsou věčné přikutí,
ty umrtví a mlčet přinutí...
Nedbáte, mrtví? Ještě panovat?
Svou kořist nepustit a lup svůj nevydat?
Jste mrtví morálně. Však tolik živi dosud,
že živým závidíte, křížíte jich osud...
Mrtvý by nevěřil, když se tak smál,
že hrob si ve svém zlatě vykopal.
Však uvěříte, až my zburcováni
se netknem zlata v podlé vaší dlani..
Morálně mrtví, mrtví činy svými
i s podplacenými a ubohými,
nuž mrtví, pozor! Přes vás živí jdem’
a vašeho jha řetěz rozbijem’!