Skip to content
1864–1928

CO NEZKOJENO...

Antonín Sova

Jen velká láska, nikdy nezkojená a žhavá vede k inspiraci díla... Měšťácká, filigránská, smutná žena jen pro naši se bídu narodila...

Smyslné bouře, citů rozjiskření i těžké dramy v duších našich hrály... Nejsilněj’ vzruší ta, jež pro nás není a kterou spatřivše jsme nepoznali...

A běda poznat ji – a líbat běda, a běda pátrat po kouzlu, jež jalo... Co nezkojeno, velká křídla hledá a plamen věčný, by v něm umíralo...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
CO NEZKOJENO... · Antonín Sova · Poetry Cove