Když vpřed se chystáš novou za myšlenkou,
že prospals umdlen staletí,
vycházíš, dní se pod jitřenkou,
tvé tělo jeden zpěv je, napětí.
Tvá myšlenka je nesmlouvavá,
vyšlehne rovně, vyrazí co meč,
zpět neuhne se, tak je dravá,
a nedbá, co vše zkosí její seč.
V hledání boha pobils lidi,
od věků dlouhých do věků
teď zas je zabíjíš, než duch tvůj světlo vidí,
než probiješ se k člověku.