Klidné vsi ze žuly v práci a v slovu,
nad nimi kostelní víšky u hřbitovů.
V městech se vrší bohatstva, do větrů rozfoukaná.
Ví o tom pakáž nejchudší, hladem rozčarovaná.
Z duší a věcí dělby, z ďáblova díla
žebráky ruka štědrá ničím zas nepodělila.
Z hluboké šachty života, ze psího lože,
slýcháš zas staré klatby, všemohoucí Bože!