Plachá samota kvílí,
vrby se krčí naslouchavě,
noc na tisíce mílí,
sníh hází bílý.
Bolest svou romanci hraje
na kraji v sněživém lese,
duše smutného kraje
se chví v ní, třese.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.