V louce si dítě hrálo. Blatouch čpěl
a kmín a trávy, hluboký les pěl.
Však ustaraní lidé
šli hledat život, který teprv přijde.
Bez odpovědí všecky otázky,
šli trpce, kosy, hole, opasky
na slunci plály dlouze,
a dálkou mizeli v své mračné touze.
Jdeš za nimi. A dálkou velkou jdeš.
Den nepřines’. Noc nepřinesla též.
Vzpomínáš... Proč jen dítě
si zpívalo?... A blatouch čpěl, tůň, sosny, sítě.