Slunce v prázdno odplivlo si
unuděno dlouhým letem,
a z té velké nudy vstala
naše roditelka země.
Od té doby věky přešly – –
Což pak je věk v délce času!
A zem letí stále k slunci
rodíc nudu, nudu, nudu – – –
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.