Na ulici pod lipami
vrabců několik se bije
ušmouraných – saze samy –.
Jdou tu páni, jdou tu dámy –.
Komu se to lépe žije?
V křiku, sváru, v šumu, v bití
s družkami a kamarády
na slunci, jež jim se třpytí,
chtějí štěstí zachytiti,
dokud je ten život mladý.
Po střechách se spolu honí,
do žlabů se k sobě kryjí,
v akátech, jichž květy voní,
koketně se k sobě kloní,
v dnešním štěstí sytě žijí – –.
Co jim včera? – Co jim Ioni?