V těch soumracích, kdy nechci píti
víc žití číši, kterou piju,
v svůj chrám, kde světlo věčné svítí,
jdu zapomenout v preludiu,
a do oktáv až, kde se chvění
už tÓnu ztrácí v hloubi málem,
se zabírám a v přemýšlení
se šinu nohou nad pedálem.
Co chci – bych nemoh' předem říci.
Snad zbožnou píseň ku světici –
snad –
Snad – – – – – – – – – –