Svit prvý jara na svá křídla chytá,
jež druhům nechá často pocupati,
a bzučíc drze po pokojích lítá,
by hnusné červy mohla někam dáti.
Pak vážné lidi odpoledne trápí,
když pod čepicí s třapcem sny své snují,
a svojí značkou všecko značit kvapí – – –.
(Ji čisté věci totiž vyrušují!)
A když už cítí plíseň v šťávě bílé,
tož rychle utkví tam, kde v posled lezla,
a tak tam straší ještě dlouhé chvíle...
Takový drzoun, jenž má radost ze zla.