Z dola vozy rachotí těžce domů –
Koně v předu dumají o své sudbě,
kterou stížil stvořitel jejich šíje:
půjčiv jich lidem.
Hlavou teskně kývají při své chůzi –
okem sotva projeví svoji duši,
ale noha okutá depce půdu,
prokletou věčně.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.