Hus několik si kejhá u potoka.
Už umyly se, teď jak v městě dámy
jen vykládají – aspoň připadá mi –
a s houserem, jenž vodu vážně loká,
tam koketují hloubkou svého oka...
Jak šťastny jsou as ve koketerii!
Jim voda teče, slunko pro ně svítí,
a kopřiva jim milá, jako kvítí,
svou každou starost vodou s sebe smyjí,
a byť ne umem, předce jiným žijí.