Byly to tehdy hody as!
Potoky víno teklo.
Veliký bouřil. Jeho hlas
umlčel vše vždy v jeden ráz –
Tím se už všechno řeklo.
V řečech všech jeho poddaných,
jež znal i neznal možná,
zněla mu sláva. Výskal smích. –
Bylo to poklon nějakých!
Padla i slova zbožná.
Božstvím i vínem král byl spit – –
všeho mu bylo málo.
KLITUS v něj nechtěl uvěřit –
(Bylo to hloupé – nač se přít?!)
Když ale víno hřálo!
ALEXANDR se vztýčil bled –
Krev mu již beztoho vřela..
KLITA bod, ale padl hned
(těžko se hned tak udržet)
sám vedle jeho těla.
Pak ho to hnětlo velice –
Nejedl tři dni – nepil –
Jak jinak – Taká opice!
Tu zmůže obklad nejvíce.
Králi též – když se přepil.