Boží rady neskonalé
že jsou tajny mému soudu? –
vždyť je tak to zrnko malé,
které kladu v syrou hroudu.
Na širé jak lány padá
v bezpočtu, kam oko spěje,
zdá se mi: tak v nebes lada
Bůh své zlaté hvězdy seje.
A když tak to zrnko žitné
klíčí, roste nad brázdami,
velké jest a nevyzpytné
jak ty boží hvězdy samy.