UŽ zpěvák svoje dozpíval
a, dítky, s Vámi se loučí
a ty své drobné písničky
Vám k přízni odporoučí.
Snad náhradou Vám nebudou
jedinkou za pohádku; –
však mně je anděl povídal,
jak řek’ jsem na začátku.
On jinak mi je povídal,
sladce, snivě a dlouze;
to ale anděl byl – a já
chudý zpěvák jsem pouze.
Snad velkým lidem bude zdát
se všední, malé to všecko –
Vy ale odpustíte mi,
že s Vámi byl jsem zas děcko!
Tak věrně jsem už vyzpíval,
co slíbil jsem, že Vám dnes zjevím,
a rád bych zpíval ještě víc,
však moudrého pranic už nevím.
A Bůh Vás tedy opatruj,
má dítka jasnozraká –
a kdys, až velká budete,
vzpomeňte na zpěváka!