ŽIVOT.

Tichounce tiše plyne život jak zrádné moře v odběhu a lehkověrný, bláhový je člověk spáč jen na břehu.

Jen časem vlna divoká mu do snu zašplíchá a člověk s hrůzou naslýchá a vzkřikne – vlna utichá – –

spáč klidně usne zas. A zvolna, kradmo, zlehounka jej vody obtočí, jich šum, ta hudba hebounká

jak olovo mu sype na oči – – Tu zahřmí vlna mohutná a spáč vyskočí zděšený: „Oj ten můj život ztracený!!“ –

A vlna se jen zachechtá – – O bože můj – ta hra je ukrutná.