ŽIVOT.

JEST život vše! – vše člověku je Dnes, vědomí dechu, jsoucnosti a zdraví, že patří nám ten žití velký ples, že ssajem teplo, voníme dech trávy,

že zvuk je náš a naše že je světlo i krapet nadšení, jež do duše nám slétlo. – Zítra! – my steleme je růžemi a snad je na rakev nám budou klásti;

zítra ty naše tepny oněmí, a s bohem světlo, hudbo, slávo, slasti! – V snech tonem dnes, – snem ani nejsme zítra mluv básník si, a mudřec toč to zchytra:

Dnes umřel Caesar, – hrstka prachu zbývá, a žebrák hoch, jda kolem, zpívá, zpívá. –