ŽITO, žítko zelené,
už vymetáš v klasy,
záhy v zrnka naleješ,
dá-li pán Bůh časy.
Deštíček tě vytáhne,
rosa uschnout nedá,
slunečko tě upraží
do tvrda a hněda.
Na souvrati odkvetou
střevíčky a chrpy,
brzo, brzo zazvoní
hnědou líchou srpy.
Žito, žítko zelené,
jak tě vítr kloní,
žeť už z tebe z daleka
nový chleba voní!