TROCHU jara, trochu léta,
trochu slunce s nimi –
můžeš čekat spokojeně
na příchod své zimy.
Trochu mládí, trochu lásky,
trochu snů a blaha –
vždyť pak dál to lidské štěstí
ani nedosáhá!
Větev květem obalená,
vichřice ji scuchá, –
zůstaneš-li neulomen,
zbudeš větev suchá.
A těch listů tolik spadlo,
než zavál dech zimy,
že se ti až pozasteskne
ležet v jedno s nimi.