Zelený prapor z pod hor štítu
a z nejhlubšího údolu
se nese vzhůru ku blankytu
v skřivánčí hymny hlaholu –
Ó vesele a jaře v kraj
zelený prapor vlaj a vlaj!
On vztyčen jest nad celým světem
a rosa perlí se mu z řas,
je protkán pestrým lučním květem
a za třásně má zlatý klas.
Ó vesele a jaře v kraj,
zelený prapor vlaj a vlaj!
Jej teplá jarní prcha světí
a slávou je mu výsluní
a k pozdravu, jak mračna letí,
mu hlučně bouře zaduní.
Ó vesele a jaře v kraj
zelený prapor vlaj a vlaj!
I osmahlá jak paž ho zvedá
nad čelo znojem skropené.
on strhnouti se nedá, nedá!
v své slávě věčně zelené.
Ó vesele a jaře v kraj
zelený prapor vlaj a vlaj!
Ať výmysl div kupí k divu
a stroje drtí, mění svět,
přec každá ruka pro svou skyvu
pod jeho žerď se vrací zpět!
Ó vesele a jaře v kraj
zelený prapor vlaj a vlaj!
Ať křídla věků bouřně šumí,
on tiše vlaje kolem chat
a dvorů, samot tam, kde v rumy
se rozpad mnohý pyšný hrad.
Ó vesele a jaře v kraj
zelený prapor vlaj a vlaj!
I až i nás, kde rod náš leží,
krýt bude svými řasami,
ať naše děti, věčně svěží
jej pevně drží nad námi!
Ó vesele a jaře vlaj
jim v šťastný, volný český kraj!