BUĎ zdráv, kdo věrný vlasti syn,
v zlu, dobru při ní stojí
a miluje ji ze hlubin
i ve štěstí i v boji;
kdo doufanliv a mužný jest,
když po všem zdá se veta,
a komu český krov a čest
jsou nad poklady světa!
Buď zdráv, kdo celým před světem
je hrd na české jméno,
ač muž, se stane dítětem,
když láskou vysloveno;
však brání ostřím čepele
ji před každým a všady,
– a jest mu jizva na čele
pak nad královské řády!
Buď zdráv, kdo sněhy na hlavě,
má v prsou oheň juna
a komu v stáří jásavě
zní mladých zlatá struna. –
A zdráv buď jun, když hlaholí
mu k boji pověst dávná. –
A těm, kdo padli na poli,
buď na vždy paměť slavná!