ŽÁR v srdci, ruku k dílu zdravou,
když : „V boj!“ to slyšet hřmít,
jen kuj a kuj svou ocel žhavou,
a sladko je to žít!
Však náhle soumrak stmí se polem
a přestaneš se bít,
páž těžká, srdce choré bolem
už nechtějí než klid.
A přec, ač dobře už je v snění,
jak vstal bys opět rád,
když slyšíš nové pokolení
v boj přes tvůj rov se hnát.
A v zbraní třesk a povel hřmící
jak rád v ten boje žár
bys vskočil zas, – jim aspoň říci:
„My padli, – vám buď zdar!“