VČERA bylo hezky,
dnes už zase leje;
máma v koutě pláče,
táta venku kleje.
Však by mohl neklet,
že mu roste žito,
spíš’ by vlastní dcery
mohlo mu být líto.
Však tě už ta máma
nějak vzlyká k tomu,
že mne zaprodali
za nic ledakomu.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.