JESTLI mi neseš požehnání,
pak vlídně na hlavu mi polož ruku:
jeť trpké jen to na rtech pousmání;
srdce je dětsky klidno v každém tluku.
Jestli mi neseš záchvit zvěsti,
že lidský život nepodhlodá
ta smrť, – že zničí jenom štěstí:
– pak sejdem’ se, a zde se to už podá.
A jestli byl to záblesk v snění:
– i sen dodává k žití síly.
A přišla’s-li na rozloučení, –
pak postůj, – ještě chvíli!