Vlaštovky nám odletly
v jednom oka mihu,
včera slovo daly si,
dnes už táhly k jihu.
My se smutny loučíme,
ale ať si letí, –
vždyť na jihu čekají,
také na ně děti!
Budou tleskat ručkama,
a budou je vítat,
až je opět uvidí
nad chatkami lítat.
Děti sluncem osmahlé,
kadeřavé hlavy,
budou na ně dívat se,
jak si hnízdo staví.
A budou je poslouchat,
ve večerním šeru,
jak si cvrčí pohádky
dálném o severu. –