KDO nese, ach, kdo nese
tu žití velkou tíž,
se bázní nezatřese,
když večer kvapí blíž.
Jej soumrak nezaleká,
jej nezamrazí chlad,
ni chmurný Stín, jenž čeká
kdes v temnu pustých lad.
On sluncem šel a mraky,
on snes’, co mohl snést
a upírá jen zraky
k té nejkrásnější z hvězd.