Volečky, volky, s druhem druh
dnes táhněte mi hezky pluh,
v pravo a v levo nikam v bok,
jen rovnou dále krok a krok!
Ať každá brázda jako prut
a s hroudami a beze hrud
jak hluboko se orají.
ať jedna k druhé lehají.
Sic ubývá to pomalu,
kdes narazíme na skálu,
však do večera širý lán
přec jenom bude doorán.
Dnes, jak vás jenom poháním,
o těžké práci sotva vím,
však málo let než uteče,
stát budu pevně u kleče.