Od českých hor
slyš temně řinčet zbroj!
to žene v českou zem
se nepřátelský voj –
Teď v boj, teď v boj, teď v boj!
Jak bouři vzdor se horský staví bor,
teď za otčinu v boj!
Viz oblohou
jak rudý šlehne žár:
to jdou a s nimi smrt
a okovy a zmar. –
Teď v boj, teď v boj, teď v boj!
tu svatou zem chtí roztrhat nám v cár;
teď za otčinu v boj!
Do předních řad
teď každý na svou stráž, –
ten svatý český kraj
je dosud náš, je náš!
Teď v boj, teď v boj, teď v boj!
kdo v žilách krev a v ňadrech srdce máš,
teď za otčinu v boj!
Za otcův prach,
za volnost, řeč i chléb,
za každou země píď,
za každý klas i štěp,
teď v boj, teď v boj, teď v boj!
Jen bezzemec svou podle kloní leb,
teď za otčinu v boj!
A kdo je muž
své vlasti zaplať dluh;
a lépe mrtev být,
než okovů nést kruh,
Teď v boj, teď v boj, teď v boj!
Ne otroky, jen muže stvořil Bůh. –
V před! – za otčinu v boj!